Říkám jim také knížky do vlaku. Půl knížky se přečte cestou tam a půl cestou zpět. Samozřejmě musí být čtivé. Když tak občas cestuji vlakem, vidím, že nejsem jako čtenář sama, knihy čtou mladí, starší, ženy i muži. Není jich sice mnoho, ale přesto mě to těší. Když jsem poslední moje čtyři pracovní roky procestovala vlakem, jezdil se mnou ráno jeden pán, který vždycky četl asi tak pětisetstránkový román. Obdivovala jsem ho, protože já a většina ostatních jsme si tu půlhodinku zaslouženě sladce odchrupkali a také, komu by se chtělo tahat s takovou tíhou! Proto upřednostňuji ty "vlakové knihy".
Tuto knihu jsem okukovala několikrát v knihkupectví, titul se zdál pro nás, ženy a dívky zajímavý, tak jsem si ji nakonec půjčila v knihovně.
Hlavní hrdinka, matka tří dětí a autorka knihy v jednom, odchází do Anglie, kde má o prázdninách působit jako au-pair v jedné rodině. Dobrodružný příběh má dohru až ve Skotsku. To už si ale každý musí přečíst sám.
Asi vidíte, že by měla být ještě nějaká kniha "před dvaceti lety". Tady je.
Doporučuji přečíst nejdřív tuto knihu, já jsem se k ní dostala, bohužel, až později. Takže radím pěkně popořádku. Po revoluci, když se otevřely hranice, mnoho odvážných dívek nastoupilo cestu au-pair. Mezi těmi úplně prvními byla i autorka knihy Petra Braunová. Její cesta vedla do Francie, později do Belgie.
Zde jsou její rady a myslím, že jsou aktuální i dnes.
A ještě desatero :
Kdyby za našeho mládí byly ty možnosti, určitě bych také vyrazila do světa na zkušenou. Určitě bych se nechala nalákat zrovna na hlídání dětí. Kdo ví, jak by to dopadlo. Mohu jemnom říct : "Zlaté české dětičky."
Žádné komentáře:
Okomentovat