Nedávno jsem psala o naší "dámské jízdě " po beskydském podhůří. To byla naše první akce, v pátek už to byla akce třetí. Před několika lety jsme o sobě vůbec nevěděly. Svedla nás dohromady náhoda a společné zájmy. Tentokrát jsem opět měla štěstí, že mi syn znovu zapůjčil foťák.
Naše putování začalo v sousední vesnici, kde jsme před kostelem objevily záhon nádherných odkvétajících koniklecí
Malá vesnička, ale najdete zde plno zajímavostí třeba tohoto paroháče a jeho rodinku, přímo na zahradě domu
Nebo tyto sluneční hodiny
A co tato krásná dřevěnice ?
Cílem našeho putování byla místní rozhledna. Vystoupala jsem statečně nahoru i přes to, že mi výšky dělají problém
Pohled do krajiny
To už je cesta dolů, příroda se u nás teprve nesměle probouzí
U tohoto snímku jsem si lámala hlavu, proč jsem fotila plynoměr a popelnici...
Nakonec mám tři otázky :
1. V kolik hodin jsme vyrazily do přírody?
2. Jak se jmenuje parohaté zvíře?
3. Co mě zaujalo na poslední fotce?
A jak to bylo?
1. Do přírody jsme vyrazily v cca 9,30 hod. Sluneční hodiny nerespektují letní čas.
2. Je to daněk s rodinkou.
3. Byli to ti tři chlupáči, ale když jsem si doma fotky prohlížela, tak jsem je vůbec nezaregistrovala. Chtělo by to silnější brýle...
Žádné komentáře:
Okomentovat