Translate

12 června 2011

Někdy se to tak přihodí....

Dá se říct, že ve čtvrtek dopoledne jsem několikrát otevřela ústa úžasem. Nejdříve jsem absolvovala preventivní prohlídku u zubaře. Mám zubaře, ke kterému, světe div se, chodím ráda. Však mi také trvalo léta, než jsem se k takovému pokladu dopídila!! Podotýkám, že zuby mám ještě svoje... Jednou za půl roku přijde SMS s upozorněním a já okamžitě přijedu a ono se to vyplatí. Ten den mě můj pan doktor velmi překvapil, když mi řekl, že budeme rentgenovat, jen tak, že už jsme dlouho nerentgenovali.... Poprvé v životě jsem se setkala s takovýmto zařízením. Žádné přidržování destiček v ústech, či jiné prostocviky, které jsem znala z dřívějška a které ve mně vyvolávaly trauma. Spokojeně jsem absolvovala tento úkon provedený novým přístrojem. Potom jsem si ale uvědomila, že to bude asi něco stát! Když mi pan doktor řekl, že nic, tak jsem otevřela ústa poprvé, tedy vlastně podruhé...

Po návštěvě zubaře jsem navštívila místní květinářství, kde jsem kupovala dárek pro svou snachu. Kytičku a nějakou maličkost. Za pultem stály dvě velmi příjemné prodavačky, slovo dalo slovo a za chvíli jsme všechny tři řešily jak se dostat nejlépe do ostravské ZOO. Když jsme všechno pořešily a jedna z nich mi dovázala kytičku, došlo k účtování, načež se mě prodavačka zeptala jestli jsem důchodce. Bylo mi to divné, ale přikývla jsem. Ona mi na to řekla, že u nich důchodci mají slevu! A vy už víte, co následovalo..
Někdy se to tak přihodí, ale to jenom někdy, nebo spíše málokdy.


Žádné komentáře:

Okomentovat

Podzimní pozdrav z Beskyd

  Od mého posledního článku uběhlo hodně času. Čápi dávno odletěli, na zahrádce odkvétají poslední kytičky, ořech už je úplně holý, letos be...