Letní

Mám ráda právě toto období. Začátek prázdnin, dva svátky za sebou.  Pravda, ty už mne nemusí zajímat, protože já mám svátky pořád. Většinou začátkem července bývá i pěkné počasí...

Na zahradě všechno kvete, dozrává první ovoce, prostě to má něco do sebe. Nemusím ani na dovolenou, stačí po ránu vyjít ven, je tam ticho, nevrčí sekačky a neřvou dětičky od sousedů.

Lípa voní a když jsem si dovolila natrhat pár květů, měla jsem co dělat, aby mi včelky nedaly žihadlo.

Letos se mi tu objevila i třezalka. Na okně už se růžoví Janův olej.

Rybízová marmeláda se bude hodit. Dnes jsem upekla i koláč...

Růže jsou v tomto období nejkrásnější a nejzdravější. 

 Samozřejmě levandule je v plném květu a já jsem musela vyzkoušet tradiční paličky.

V pátek jsem si krátila čekání na autobus pozorováním našich čápů, o kterých jsem psala v minulém článku. Jeden z rodičů přinesl snídani, to bylo radosti! Fotka je, jaká je, ale mám novinku. Už vyletěli, všichni tři.

Ještě pozdrav z horské louky. 

🌞

Užívejme si léta.

 

 

 

 

 

Co je u nás nového?

 

Před nedávnem jsem vám ukázala fotky čapího hnízda, tenkrát zatím jen s mámou a tátou, dnes je hnízdo přeplněné.

Nejdříve jsme mysleli, že mláďátka jsou jenom dvě, ale potom jsme uviděli třetí hlavičku. Snaše se podařily pěkné fotky, když uvážíte, že fotila z chodníku.

Máma a táta...

Máma a děti...

Čápi k nám přiletěli vloni. Na sloupu el. vedení a nad velmi frekventovanou okresní silnicí postavili obrovské hnízdo. Vloni se jim mladé už nepodařilo do hnízda přivést, letos si to vynahradili. Myslím si, že elektrikáři jim na podzim dráty zaizolovali, protože na žádném jiném sloupu v okolí taková izolace není. Teď ale máme obavy, jestli přežijí první létání. Je to tu dost divoké. Držme jim palce...

Slavkov u Brna - tip na výlet

Náš vesnický seniorklub pořádá několikrát do roka jednodenní zájezdy, většinou po Moravě a Slezsku. Máme dobrého vedoucího, který vždy navrhne zajímavý program. První zájezd připadá každoročně na dny kolem Žofie, to většinou prší nebo přímo lije. Letos tomu nebylo jinak. Pršelo už od minulého dne. Cíl cesty byl zámek ve Slavkově u Brna.

První snímek jsem si vypůjčila z internetu, ten den byla obloha šedivá a smutná.

Pohled z jiné strany, jsou vidět i deštníky.

Něco z interiéru

Zajímavá postel...

Překrásné stropy v každé místnosti.

Nebudu tu nic psát o historii zámku, to si může každý najít v literatuře nebo na internetu. Mimochodem je velmi zajímavá. Měli jsme štěstí na skvělou paní průvodkyni, která nám obětovala svůj mimopracovní čas, nastoupila s námi do autobusu a doprovodila nás k Mohyle míru.

Neboť Slavkov u Brna (Austerlitz) je místo, kde proběhla 2. prosince 1805 slavná bitva tří císařů s vítězstvím Napoleonovy francouzské armády.

Navštívili jsme interiér mohyly a absolvovali interaktivní prohlídku muzea. Všechno bylo velmi zajímavé, zvláště v podání naší ochotné průvodkyně. 

Součástí prohlídky byly výstupy na kopce Žuráň  a Santon, na kterých byla bitva vedena, ale protože pršelo a pršelo, kopečky jsme si prohlédli pěkně z tepla autobusu.

Žuráň, to kulaté je strom...

Santon s kostelíkem...

Nebýt zájezdu, nevšimla jsem si, že rozkvetly kaštany a že ve Slavkově jich bylo! 

U nás je plno krásných a zajímavých míst, která jsem ještě nepoznala, proto využívám každé příležitosti. V Mohyle míru jsem byla jako školačka. Pamatovala jsem si skleněnou rakev, kam ukládali ještě v minulém století lidské kosti, nalezené při polních pracích. Dnes jsou uloženy v hrobce. Mohyla je známá také tím, že když si jeden člověk stoupne do jednoho rohu a druhý po úhlopříčce  do protějšího, mohou se šeptem domlouvat. Také jsme to všichni vyzkoušeli a funguje to.

Mějte se pěkně.

 

 

Jarní pozdravení

 

Konečně jsme se dočkali. Jaro je letos takové podivné, počasí je velmi proměnlivé a zahrádka zaostává. Myslela jsem si, že je to jenom můj postřeh, ale říkali to i na ČT, tak to musí být pravda.😊 Naše třešeň krásně rozkvetla a my s obavami očekáváme, jestli se letos dočkáme plodů, protože vloni ji napadl nějaký škůdce a byl konec. 

Tento snímek je asi 14 dnů starý. Bez medvědího česneku si jaro nedovedu představit. Letos jenom tak čerstvě, na posypání, žádné pesto.

U nás doma je letos velmi aktuální téma "Čemeřice". Je to taková potvůrka. Když jí dáte prostor, tak se hojně množí a pokryje vám půl zahrady. Takže jsem velmi často viděna s taškou, či košíkem, jak pendluji mezi sousedy...

Toto je moje největší jarní radost. Vloni se nečekaně, kousek od našeho domu, na sloupu el. vedení, objevilo čapí hnízdo. Nevím, jak a kdy vznikalo, prostě najednou tam bylo a v něm jeden zamilovaný pár. Okamžitě se stali centrem pozornosti celé vesnice a všech projíždějících po přilehlé okresní silnici. Páreček se snažil od jara až do podzimu, ale vloni se jim nepodařilo vyvést mladé. Koncem léta odletěli. Říkali jsme si, jestli se vrátí. Určitě by se našlo výhodnější místo, to množství drátů a dole velmi živý dopravní ruch. Myslím, že se na sloupu na podzim dělala nějaká údržba a že ta izolace nebyla původně tak velká. Hnízdo zůstalo.

Na Velikonoce přiletěli a od té doby jsou neuvěřitelně pilní. Všichni jim držíme palce, ať se to tentokrát povede. 

Přeji krásné jarní dny.

Veselé Velikonoce

 

Přeji vám příjemné prožití velikonočních svátků, hodně zdravíčka, pohody, sluníčka a teplíčka. Už žádný sníh! Ten jsme měli u nás ještě včera.

Helena

Na výzvědách

 

Zimu nemám ráda, na rozdíl od ostatních tří ročních období. Je to asi proto, že je v tu dobu víc sluníčka a to mi teď moc schází. Pod zahradou mám kus přírody, kam jsem se vydala na výzvědy. Zatím nic moc, jenom jehnědy. První pastva pro včeličky. 

Doprovázela mne fenka Cora. "Miláček" našich mladých. Osmiměsíční "štěně" a likvidátor naší domácnosti ( několik kusů nábytku, několikero párů mých nejlepších bot, větší část pokojových rostlin, několikrát pokousané obě moje ruce i ruce mých bližních atd.) Už je to mezi námi lepší, ale musíme stále trénovat. Říká se tomu socializace.

Zjistily jsme, že se příroda už chystá...

Kde je více sluníčka, tam už vylézají první jarní kytičky.

Kytičky jsou "neučesané", záhonky neuklizené, ale pohled na ně potěší.

Čemeřice.

Dobrá zpráva, jaro se blíží.

Děkuji vám za návštěvu a přeji sluníčkové předjarní dny.