Moje předešlé články byly z cest a už tu mám krásné fotky z dalšího vandru. Vypadá to tak, že se stále někde flákám a doma se ani neohřeji. Ale zase je pravda, že jsem si v posledních dnech na zahradě pořádně "mákla". Po nesmělém předjarním a jarním okukování a "vytahování" rostlinek očima z půdy, nastal velký zvrat, tráva roste jako divá, stromy odkvetly, jarní rostlinky také. Nastal čas zalévání. Co jsem měla nafocené, už není aktuální. Na psaní článků nezbývá moc času.
Azalka, focená za večera, je doposud v plném květu a krásně voní.
Kdysi dávno jsme si přinesli domů maličkou borovičku. Borovička vypadala, že nikdy nevyroste a nakonec vyrostla a je veliká, převeliká. Letos nás zásobuje šiškami, už jsme jich nasbírali několik košů. Jedna rada pro vás, kteří si zakládáte zahradu. Poraďte se s odborníky, ať nakonec nebydlíte v lese, tak jako my.
Mateřídouška alespoň nestíní a krásně voní i pavímu očku...
Začala jsem sušit bylinky, tady mám libeček a určitě jste si všimli prvních kopretin.
Suším i řepík. Je to léčivá bylina, prý na všechno. Dělám z ní čajové směsi. Dost jsem se jich při své nemoci napila. A jestli nepomůžou, tak určitě neublíží.
Před dvěma lety jsem dostala k narozeninám soupravu na výrobu mozaiky. Skončilo to výrobou kamených těžítek, která jsou velmi praktická, když například při venkovním posezení fouká vítr. Ještě by tam měla být spárovací hmota, ale mně se to líbilo tak, jak to je.
Kdo po tobě kamenem, ty po něm chlebem... Začala jsem opět péct pravý kváskový.
Přes léto nemám moc času na nějaké to tvořeníčko, tak si alespoň počtu a hledám inspiraci. Právě vyšlo nové číslo tohoto skvělého časopisu.
Aby toho nebylo málo koupila jsem si ještě čerstvou "Rozmarýnu".
Přeji všem sluníčkový víkend.