Určitě nejsem sama, koho včera i dnes sluníčko vytáhlo na revizi do zahrady. Je fakt, že té květeny zase tolik nemáme, vždyť na horách je ještě sníh, ale u nás doma se už začíná probouzet jaro. Zahlédla jsem i pár včeliček v plné práci.
Pohled je to pěkný, ale...
Tady je to moje "ale". Čemeřice se prodírá z chomáče suché trávy, všude je nepořádek, listí, jehličí, krtčí hromádky, prostě hrůza! Omlouvá nás jenom to, že jsme na podzim měli jiné starosti a povinnosti a na zahradu nebyl čas. Oba dny jsem se pokoušela někde začít, ale jsem z toho jenom celá rozlámaná.
Moje milované kameny a kamínky, nevím, asi jsem byla v minulosti kameníkem. Z každé cesty si nějaký přináším, někdy se v batohu pěkně pronesou. Ty dva nenší hranaté jsou z Radhoště.
A ještě kytička k včerejšímu svátku, kytička vždycky potěší.
Přeji vám pohodové sluníčkové dny a na zahradě to s tou prací nepřehánějte!
Žádné komentáře:
Okomentovat