Konečně tu máme jaro! Ve středu mne holky vytáhly na jedno místo, kde prý už před týdnem vylézaly špičky medvědího česneku. Moc jsem nevěřila, že by se už lístečky daly sbírat, ale akový se nám naskytl pohled.
Příjemné jsme spojily s užitečným, krásně jsme si protáhly tělo do kopce a pak zase z kopce. Opravdu se příroda začíná probouzet, mladé kopřivy, podběl, devětsil a zmíněný česnek sluníčko vytahuje na svět, někde ještě mezi zbytkem sněhu.
Myslím, že na zpáteční cestě autobusem se nad námi nesl pořádný odér
. Doma jsem lístečky vysypala a dumala co s nimi, ostatně jako každým rokem.
. Doma jsem lístečky vysypala a dumala co s nimi, ostatně jako každým rokem.
Nakonec jsem to vyřešila následovně :
Lístky česneku jsem nahrubo nasekala, stejně tak i hrst jader vlašských ořechů a do směsi jsem přidala olivový olej. Všechno jsem najemno rozmixovala tyčovým mixérem. Vznikla tužší pasta, či pesto? Směs jsem přendala do skleníčky s víčkem a uložila do chladničky.
Pastu jsem použila na narychlo připravené, jednohubky pro návštěvu. Několik talířů zmizelo během okamžiku. Přesto, že je pasta dost ostrá, polovinu snědly děti. Tento recept není z mé hlavy, ale poradila mi ho kamarádka.
S medvědím česnekem jsem určitě letos ještě neskončila.
Žádné komentáře:
Okomentovat