Přesně před pěti lety jsem napsala svůj první článek. Nechce se mi věřit, že je to vlastně už tak dávno... Nebudu bilancovat, to jsem udělala vloni a bylo by to stejné. Letos to mám trošku komplikované, protože se stále starám o vnoučka a čas opravdu kradu a když můžu, tak už vlastně vůbec nemůžu, jsem velmi unavená a bez nálady. Ale snad se už blýská na lepší časy a opět, alespoň malinko, budu pánem svého času. Už se těším, jak zase vytáhnu foťáček a budu fotit, kde se dá. Představte si, že jsem navštívila 2 kreativní veletrhy, foťák jsem měla v kapse a vůbec jsem nefotila! V archívu mám plno fotek z přírody, protože si přece jenom občas vyjdu na výšlap s "holkami", ale než se dostanu k jejich zveřejnění, už to není pravda a krásná letní zeleň zežloutne a pak i opadá.
Snad začnu také zase něco tvořit, Advent je za dveřmi. Jediné, co mi zůstalo jsou knížky, ty čtu v noci v posteli...
Zítra načnu šestý rok a blogování určitě nevzdám, jenom se musím dostat do starých kolejí.
Jak se říká, necháme to koňovi... Tento kůň se jmenuje Andrejka. Potkaly jsme ho na horách, když ho jeho páníček venčil. Andrejka byla sice zvědavá, jaké dobroty mám v batohu, ale byla to dáma a nedala na sobě nic znát.
Obří hřib našla kamarádka, byl sice plný červíků, ale každý den se něco takového nenajde. To jenom, aby řeč nestála....
Moc děkuji všem stálým i náhodným návštěvníkům za přízeň a těm, se kterými jsem v bližším kontaktu dvojnásobně.
Žádné komentáře:
Okomentovat