Translate

05 ledna 2012

Plavba podél pobřeží, aneb pojďte se ohřát!

Včera mi zavolal pán, který organizoval naši loňskou cestu po Itálii, co prý je se mnou, že je další cesta "na spadnutí" , atd. Smutně jsem mu pravila, že letos žádná cesta nebude, protože letos skoro ve stejném termínu s odjezdem, bude svatba a že i kdyby se termíny nekryly, kasička bude už začátkem června určitě prázdná.
A protože vzpomínky stále zůstávají a protože je dneska takové ošklivé počasí, že by psa nevyhnal, zvu vás na projížďku podél pobřeží poloostrova Gargano, kde sluníčko tenkrát pěkně hřálo.
Cesta začala v přístavu městečka Rodi Garganico, které sousedilo s naší dočasnou domovinou San Menaio a marně se snažím vzpomenout, jak se jmenovalo místo, kde jsme zakotvili, asi někde u Mattinaty.
Zde je mapa :



Proplouvali jsme podél pobřeží, minuli jsme města a městečka : San Menaio, Peschici, Vieste. Přiznám se, že jsem do té doby ještě neviděla v pohotovosti tolik foťáků a vzrušených osob a to na lodi nebyl ani jeden Japonec!


Přístav Rodi Garganico, v pozadí nádherné starobylé město


A už je tady, kocábka jménem PALOMA, trošku jsme byli vyděšení, kam se vleze takové množství netrpělivých lidí!


Naskládali jsme se a jedem!! Mizí Rodi Garganico.....


Před námi město Peschici, rovněž krásné, se starobylou částí, kterou jsme navštívili jeden večer...


Blížíme se k dalšímu krásnému městu Vieste, zaujalo mě toto velké množství kvádrů s dírou uprostřed...


Maják ve Vieste


Vieste


To už se pomalu blížíme k cíli naší cesty, což jsou nádherné skály a jeskyně. Těchto dřevěných můstků bylo podél pobřeží hodně, předpokládám, že sloužily nebo slouží rybářům. Omlouvám se za klobouček, nešel odstranit, ale kloboučky a foťáky tenkrát patřily k věci...


Bílá nádhera


Naši italští průvodci a posádka lodi v jednom, nám ukazovali různé skalní útvary jak na pobřeží tak na moři, každý útvar měl nějaký název, podle tvaru, většinou to bylo zvíře. Italové jsou velmi pohotoví a názvy měli přeložené do češtiny a i nejnutnější informace nám podávali v češtině, což bylo milé.


Ještě jeden takový zvířecí útvar, možná lev, svinga, už si to nepamatuji, záleží na fantazii..


Loď obratně vplouvala dovnitř pobřežních jeskyní, které měly také svoje názvy a historky, mnohé z nich byly kdysi úkrytem pirátů, jak nám bylo v češtině sděleno, snímek je pořízen z lodi...


Dům v zeleni prý vlastnil Luciano Pavarotti, ukazovali nám ještě několik dalších domů, patřících známým osobnostem, ale loď plula velmi rychle...


Že by opět nějaký živočich?


Konec cesty, pár hodin na prohlídku pobřeží s vykoupáním a zpět, tentokrát už přímou čarou do přístavu v Rodi Garganico





Italský deníček má ještě pár stránek, jak už jsem v něm napsala, nebylo to jenom lenošení na pláži...

Žádné komentáře:

Okomentovat

Jarní pozdravení

Mám ráda jaro, léto i podzim. Zimu moc nemusím. Je mi zima, klouže to a málo svítí sluníčko a to je na mé psychice znát. Přestože dnešní slu...