Červnový pozdrav

Velmi rychle to utíká. Jak se tak dívám, utekl mi celý květen, nestačila jsem vložit ani jeden článek. Má na tom vinu i náš provozovatel, neboť ani já jsem se nemohla několik týdnů dostat na své stránky k napsání článku. Měla jsem ale jiné věci k řešení, tak jsem to nechávala být. Snad už bude všechno O.K.

Když pozdrav, tak s kytičkou. Kopretiny z naší zahrádky. Každý rok si je musím zvěčnit. Jejich jednoduchost mne fascinuje. Jenom bych jim přidala aspoň trošku vůně...

Vždycky si na chvilku ubráním malinký kousek zahrady před kosením.

Můj prastarý džbán už netrpělivě čekal na kytičku.

Jsem ráda, že mám zahradu. Kromě kytiček tam máme i malé ZOO. Žijí tu s námi ještěrky, ve skleníku bydlí rodinka, zelený táta a hnědá těhotná máma. Venku je jich mnohem víc. Vždycky, když na sebe narazíme, vzájemně se polekáme.

Minulý týden jsme se vydaly s kamarádkami do nedaleké vesnice. Ta vesnice je trošku stranou od velkého provozu, jsou tam krásné podhorské louky, klid a pohoda. Tolik kohoutku lučního jsem ještě nikdy neviděla, těžko se to fotí.

Není to nádhera?

I těm kravičkám se tam líbí.

Nenechají se vyrušovat...

S kamarádkami jsme tak už byly třikrát. Typrvní vycházky byly komplet s rouškami, ta poslední už jenom s rouškou v autobuse.

Jedna z našich věrných kamarádek - turistek. Fenečka Sanynka. Ta musí do autobusu s "rouškou" za každých okolností. Teď se směje pod fousy, že na lidi už také došlo.

Mějte se pěkně, opatrujte se. Ještě nemáme vyhráno...

Vděčné téma

V posledních týdnech se pohybuji pouze z bytu na zahradu a zpět, maximálně kousek za humna a několikrát jsem byla i v obchodě. Tento týden trávím většinou venku, kam se chodím ohřívat, doma je jako v lednici. Porouchal se nám plynový kotel, ten jsme museli vypnout. Pan opravář shání náhradní součástku a my se modlíme, aby se mu to podařilo. Kotel máme teprve 3 roky, ale víme, jak to chodí. Po roce už je zastaralý.

Užívám si sluníčka, krásných barev a vůní. Pozoruji včeličky, jak se snaží. Jejich bzukot z koruny kvetoucích stromů je nepřeslechnutelný. O ptácích ani nemluvím, ti mají také napilno.

Hlaváček jarní

Modřenec

Modřín u sousedů ještě neshodil loňské šišky, ale vůbec ho to nehyzdí.

Několikrát týdně hlídám vnučky, rodiče holt musí do práce. Za přísných karanténních předpisů vyrážíme na zahradu a radujeme se společně. Třeba z berunky korunky, jak se u nás na Hané říkalo za mých dětských let...

Beruška se ráda předvádí, ale střevlík je rychlý tvor, ten nečeká, jak vidno ...

Za bylinkami nemusím daleko, všechno je za domem. Kopřivová kůra je každoroční samozřejmost, jenom se čaj nesmí pít večer, to se nevyspíte. Pozřít několik kvítků sedmikrásky přímo u zdroje prý dělá zázraky. Také ostatní bylinky se už začínají objevovat.

Nedávno jsem našla bezva recept na slané tyčky a podobné pečivo. Do těsta jsem zapracovala sušený mletý tymián, jenom se po nich zaprášilo.

250 g tvarohu

250 g másla nebo Hery

250 g hl. mouky

1 lžička soli

tymián

sůl na posypání

vejce na potření

Končím a jdu se ohřát ven.

Přeji pohodový víkend.

Velikonoční pozdrav

Dlouho jsem se rozhodovala, jakou fotku použít na velikonoční pozdrav. Nakonec to vyhrála tato naše rozkvetlá broskev. Už jsme se ji chystali pořezat, ale je v ní tolik života a krásy, že jsme rádi, že jsme tak neučinili.

Přeji vám klidné velikonoční svátky. Ať nám dělají radost i ty nejprostší věci, važme si toho, co máme a toho, že se vzájemně máme.

A co by to byly velikonoce bez vajíček? Malá ukázka tentokrát korálkovaných z vlastní dílny...

Dobít baterky

Když je člověk v domácím vězení třetí týden, začne na něho padat depka. První dva týdny mi to ani nevadilo, protože jsem byla nemocná a také počasí bylo všelijaké. Jak ale vysvitlo sluníčko, musela jsem ven. Mám tu výhodu, že naše zahrada navazuje na sousedovic louku, po které se dá dojít k potoku a podél něho do takového malého lesíka a to většinou bez střetu s dalším člověkem.

Pojďte se projít se mnou. Les se probouzí. Je ještě takový neuklizený, ale už se to tam pomalu zelená a nesměle kvete. Z listí vykukují sasanky a petrklíče, těch je letos málo.

Tentokrát jsem s sebou vzala vnučky, které několikrát za týden hlídám. Ani jsem si nevšimla, že mi do vody házely kamínky.

Les mám ráda v každém ročním období a ty baterky tam opravdu dobiju.

Nebyl by to český človíček, aby si z lesa neodnesl alespoň klacík nebo kamínek nebo MEDVÍDKA !

Medvědímu česneku tak říká moje kamarádka. Měla jsem obavy, že přijdu pozdě, protože medvídek se objevil už před měsícem, ale byla jsem mile překvapená, že na mne počkal...

Na chlebu s máslem je vynikající!

Ještě lepší je pesto. Listy posekám sekáčkem, směs dám do nádoby, osolím, přiliju trochu oleje a tyčovým mixérem vše důkladně rozmělním. Ve skleničkách uskladním do ledničky, kde ale nevydrží dlouho.

Snad jste se se mnou aspoň trošku potěšili touto malou procházkou.

Držte se!

Jaro, první jarní sníh, koronavirus a já

Tak jsme se dočkali. Máme tu jaro, kterého si ale nemůžeme užít tak, jak bychom chtěli. Jsme zavření doma a poctivě dodržujeme karanténu, zvláště my dříve narození.

Zpočátku týdne jsme měli velký problém. Došly nám léky. Manželovi hlavně inzulín a já jsem nutně potřebovala antibiotika. Naštěstí jsme během krátké doby všechno vytelefonovali a díky E receptům jsme zase v klidu. Tak si říkám, jak by to všechno probíhalo třeba před třiceti lety ?

Naše hodné děti nám obstarávají nákupy a jiné potřebné věci a my jsme jim za to moc vděční. Také náš obecní úřad nám zajistil všemožné služby i jemu patří dík.

Moji synové-dvojčata oslavili začátkem března toto kulaté výročí. Jeden syn žije v Čechách, s tím jsme to oslavili už v lednu. S druhým jsme plánovali velkou oslavu na minulou sobotu. Bohužel okolnosti tomu nedovolili a tak proběhlo předávání darů, včetně mého dortu a gratulace, u nás v předsíni s rouškami a s předepsaným odstupem "na vidle", jak říká moje snacha.

A nastalo velké rouškování : "Šije celá země". Zpočátku jsem vytáhla odněkud pár jednorázových roušek, ale hrdost bývalé amatérské švadleny mi nedala, abych nevytáhla stroj, látky a nepokusila se také něco pro rodinu spíchnout.

Moje snacha při svém zaměstnání ušila už přes stovku roušek. Já mám velký problém. Jsem ze staré školy a se vším si moc hraji, desetkrát to obrátím a přeměřím. Lepší už to nebude a moje dílo bude stačit jenom pro naši potřebu doma.

Abych pravdu řekla, vůbec se nenudím a dny mi utíkají. Ani vlastně nevím kterého dnes je... Denně vařím, občas něco upeču. Zpočátku týdne mi nebylo moc dobře, takže jsem část dne prospala. Díky lékům je to už lepší.

Také hodně čtu. Tuto knihu už mám dávno přečtenou. Moc se mi líbila a vřele doporučuji. Děj se odehrává ve Francii za druhé světové války.

No a teď k tomu sněhu

Mám velikou výhodu, že můžu na zahradu, která je velká a můj pobyt je od případného styku ze sousedem více než "na vidle". Dnes ráno jsem se vydala zasadit do skleníku salát, který už na to několik dnů čekal.

Zima byla sice veliká, přesně tak, jak nám to slibovali, ale po cestě jsem se mohla kochat třeba barvínkem.

Tak to u nás vypadá právě teď ...

Přeji všem pevné nervy a také zdraví. Karantény se dá využít ve prospěch něčeho pozitivního. Hlavně nepropadat panice a také "ponorce" !

Narcisky jsou pro vás. Opatrujte se!

Korálky

Dlouho jsem neukázala něco ze svého tvoření. Moc toho není, ale něco přece.

Od loňska navštěvuji kurz korálkování paní Olinky. Je to úžasná osůbka, která by za korálky obětovala život.😊 Pár věcí jsem vloni na svém blogu předvedla, mnoho věcí leží v krabičce a čeká na dokončení. To je moje stará bolest, ale tentokrát jsem vyrobila a dokončila soupravu náhrdelníku s náramkem.

Je to jednoduchá technika, ale stejně jsem musela překonat hodně úskalí. Nakonec jsem dospěla ke zdárnému cíli, což mne těší.

Není dne, abych neprošla zahrádku a nepokochala se tím, co nám zatím příroda nabízí. Protože je dnes 8. březen, posílám tento kvítek čemeřice všem děvčatům, která na mé stránky zavítají....

Všem přeji sluníčkové předjarní dny, prožité ve zdraví a pohodě!