O lenosti, jejím překonávání a zlatých českých ručičkách

Zdravím vás všechny v novém roce! Konečně začínám svůj "První letošní..." Ne, že bych po Vánocích nezačala psát, stalo se tak dokonce několikrát a všechno skončilo v "Rozepsaných". Jsem totiž Rak a ti prý bývají nerozhodní, v mém případě to platí dvojnásobně a rodina mi to vytýká.

Svátky proběhly v pohodě, ale jsme přece jenom velká rodina a než se všichni navštívíme, jsou tu Velikonoce! Poslední zlatíčka jsem vyprovodila minulý týden. Po tom všem si člověk musí vyčistit hlavu, odpočinout si a trochu zalenošit.

Nejlépe se mi odpočívá se sněhuláky . Nemusí se zrovna spát, ale může se třeba číst. Pár pěkných knížek jsem v poslední době přečetla. Také jsem narychlo dokončila poslední vánoční zvoneček, ten dlužím jedné kamarádce. Z posledního kousku barevného drátku jsem vyrobila malinkatý zvoneček velikosti náprstku. Tím jsem s drátkováním na nějakou dobu skončila a "vercajk" jsem schovala hodně hluboko do skříně.

Pod stromečkem jsem našla tyto tři knížky :

Krásné inspirace. Všechny tři techniky jsem vyzkoušela už dřív. Momentálně jsem se pustila do háčkování, tak uvidíme, co z toho bude...

A teď k těm zlatým ručičkám! Ty patří mé kamarádce Hele. Posuďte sami.

Tento přívěsek jsem dostala v srpnu, kdy jsme oslavily náš společný svátek. Nádherné ornamenty, včetně očka na zavěšení, jsou vyšité z miniaturních perliček. Fotka není moc kvalitní, ale i tak je co obdivovat.

Těsně před Vánocemi jsme si s kamarádkami udělaly výšlap po okolí s výměnou dárků a občerstvením v přírodě. Zde se opět Hela "předvedla". Každá z nás dostala miniaturní taštičku, vyrobenou technikou pergamano a v taštičce byl ještě dárek.

Tentokrát to byl modrý korálkový přívěsek. Hela je moc šikovná a já jsem tu musela její práce ukázat.

Nakonec ještě jeden pozdrav, který jsem vloni už nestačila poslat. Měli jsme těch měsíčků plný záhon. Příroda se zbláznila, ale kytek není nikdy dost.

Mějte se krásně.

Všechno nejlepší v novém roce!

Moc bych si přála, aby ten čas letěl pomaleji, aby nikdo na světě nebyl sám, abychom měli hodně dobrých lidí kolem sebe, aby se nám počasí vrátilo do normálu, aby dětem nenarostly velké palce od nepřetržitého mačkání těch různých telefonů, tabletů atd. Aby byly více vidět venku, ne jenom, když jdou do školy nebo ze školy. Jejich rodičům bych přála, aby dovedli spolu překonat i ty největší potíže a problémy a neházeli hned flintu do žita. No a nám dříve narozeným bych přála hlavně to zdraví, nadhled nad věcí a úsměv na rtech i když zrovna bolí celé tělo a někdy i duše. Vězte, že je kolem vás plno spřízněných duší, stačí se jenom rozhlédnout .

Krásné Vánoce

Dlouho jsem váhala a prohlížela svůj archív tam a zpět. Nakonec jsem zavrhla tradiční bílou a zvolila, podle pravdy, čerstvě zelenou. Snímek je pořízený před pár dny na jednom dámském vandru. Tak se dá také strávit čas předvánoční v klidu a pohodě...

Mějte se krásně a užívejte Vánoce se svými blízkými.

Vánoční drátkování

Po delším čase jsem se vrátila k drátku. Blíží se Vánoce a já chci alespoň malým dárkem obdarovat své kamarády a známé. Původně jsem chtěla vytvořit něco jinou technikou, ale nemám momentálně dost času a trpělivosti, snad až po svátcích.

Zvonečky jsem alespoň ozdobila korálky. Je to mnohem pracnější, ale jde to.

Podotýkám, že moje výtvory vypadají ve skutečnosti mnohel lépe, on se ten drátek špatně fotí...

Snad zvonečky udělají radost.

Adventní věnce a drátované zvonečky, to je zatím moje jediná příprava na Vánoce. Minulý týden jsme měli doma velkou oslavu, kterou předcházelo velké chystání a organizování. Bylo to náročné. Od pondělka beru antibiotika a léčím se a lenoším...

Tak ať nedopadnete, jako já!

Máme tu opět Advent

Máme tu první adventní neděli. Nedávno jsme se potili v těch příšerných letních vedrech a Vánoce jsou najednou za dveřmi! U nás doma, ještě před Vánocemi, konkrétně příští týden, proběhne ještě jedna velká sláva, kterou musím zorganizovat a pak už se budu jenom těšit...

Přes všechno zanepráznění jsem si vyšetřila trošku času na adventní výzdobu z vlastní dílny. Nakoupula jsem plno drobností, mašlí a různé zdobení, ale nakonec jsem zůstala u jednoduchosti.

Věnec na vchodové dveře jsem upletla opět ze psího vína. Na dveřích vypadá dobře, ale na fotkách už to tak pěkné nebylo, proto jsem ho musela sundat a položit na stůl.

Letos jsem upustila od tradiční červené a koupila jsem bílé svíčky. Svíčky jsem umístila do formiček na pečení a celek naaranžovala do nízké kovové koláčové formy, stejně jako vloni. Je to praktické a nepouští to jehličí. Tak, to je moje letošní adventní tvoření. Samozřejmě, že po večerech vyrábím drobné dárky pro svoje blízké, těch není nikdy dost. Péct začnu až po výše uvedené velké slávě.

Přeji vám pohodové adventní dny.

Blančiny výborné dalamánky a jiné pečení

U nás se už několik dní čerti žení. Vůbec mne to neláká ven i když zahrada volá po zazimování. Využívám toho a trošku víc se věnuji kuchyni. U Blanky mne zaujal jednoduchý recept na dalamánky nebo bochánky, jak je libo...

250 g špaldové mouky ( použila jsem pšeničnou chlebovou mouku )

250 g chlebové žitné mouky

20 ml olivového oleje

260 ml vody

lžíce medu

2 lžičky soli

1/2 kostky droždí

Těsto jsem připravila bezpracně v domácí pekárně, jinak se připraví klasicky, jako každé kynuté těsto.

Po vykynutí vytvoříme bochánky, které necháme ještě chvíli kynout na plechu, vyloženém pečícím papírem. Posypeme solí, sezamem, mákem, kmínem, lněnými, či jinými semínky a dáme péct na 180 stupňů. Během pečení potíráme vodou, jako u chleba.

Těsto se mi zalíbilo a použiji je určitě i na jiný druh pečiva.

Vždycky toho času a chuti do práce tolik není a pak přichází na řadu polotovar ( nedělám reklamu, chci jenom pomoct uštvaným hospodyňkám).

Kynuté těsto z Lidlu v roličce pečícího papíru. Už jsem o něm jednou psala, ale od té doby jsem na něho nenarazila. Tentokrát jsem ale měla štěstí. Je to opravdu taková rychlovka, že se dá tvořit i na koleně.

Spolu s kynutým těstem jsem objevila ještě těsto linecké a hned jsem ho také vyzkoušela.

Opět stejná rychlovka, jenom koláč nevypadá moc vzhledně, ale na výborné chuti mu to neubralo.

Tak jsem si uvědomila, že si brzy to pečení pěkně užijeme. Znám pár lidí, kteří už mají v lednici připravené perníkové těsto...