Nedávno jsem u Ivy zahlédla za vystavovanou soškou kupu knih od Ludmily Vaňkové (všimla si toho i Vlasta). A protože jsem zrovna dočetla její knihu Příběh mladšího bratra, chci zájemcům o historii naší země tuto autorku doporučit.
S Ludmilou Vaňkovou jsem se setkala poprvé před pár lety, kdy měla pravidelná vysílání v rozhlase, do té doby jsem ji neznala ani jsem od ní nic nečetla. Zaujala mě její vyprávění. Potom mi její knihy doporučila jedna kolegyně z práce a tak jsem si půjčila první knihu Král železný a zlatý. Kdo tu knihu četl, tak ví, jaký má formát. Přiznám, že jsem ji louskala dlouho, protože se nevešla ani do kabelky pro cesty vlakem a nebyla vhodná ani pro čtení na dobrou noc. Ale dočetla jsem ji a půjčila si další. Knihy se mi zalíbily. Historie mě začala zajímat. Při čtení se obklopím slovníky a encyklopediemi, srovnávám a zjišťuji, jaké mám ve svých znalostech mezery.
Dnes nechci doporučovat konkrétní knihu, ale autorku, protože některé z jejích knih, které jsem četla dříve, se mi líbily víc.
Minulý týden jsem zavítala po dlouhé době do antikvariátu a udělala jsem si radost, ať mám také nějakou vlastní doma. Jinak si je půjčuji v knihovně a musím říci, že je o ně veliký zájem.
