Dobromysl obecná, origanum vulgare, oregano nebo lidově voněkras, což se mi líbí úplně nejvíc. Než jsem začala psát svůj článek, něco jsem si o této rostlince preventivně přečetla. Zarazilo mne, že se na zimu musí přikrýt, aby nevymrzla. No to určitě! U nás doma je považována za plevel. Každoročně zjara, když se objevují první lístky, nadávám, jako špaček! Je všude, kde nemá být. Už si nemůžu vzpomenout, jak se k nám dostala, asi někde z trhu nebo jako přebytek od někoho známého. Že se nám tu usadí v takovém množství, to jsem netušila. Časem jsem přišla na to, jak je krásná a jak její kvítky přitahují včeličky, čmeláky a také motýly. Pak jsem objevila, že se květy dají dobře sušit a později použít do suché vazby, že v téměř původní barvě vydrží až do jara a hlavně květy neopadávají, jako u levandule.
Vloni jsem si na si na vchodové dveře vyrobila velké levandulové srdce, ale letos jsem ten správný levandulový čas propásla. Napadla mne spásná myšlenka, proč nezkusit stejný postup s dobromyslí ?
Jako korpus jsem opět použila univerzální věneček z loňského psího vína, teď už pěkně suchý a tvrdý. Dále už jenom drátek a nůžky. Z větviček dobromysli jsem nastříhala malé kytičky, ty jsem omotala drátkem, kterým jsem je současně připevnila ke korpusu, pěkně vedle sebe.
Nakonec jsem věneček opatřila malým drátěným očkem na zavěšení a ozdobila mašličkou.
Po pár dnech věneček už skoro vyschnul a celkem pěkně voní. Je přece vyroben z "voněkrasu"
!
!
Přeji všem krásné letní dny plné barevných a voňavých kytiček !
Žádné komentáře:
Okomentovat