Uplynuly už dva týdny a já nejsem schopná napsat nový článek. Mám plno námětů a fotek, ale chybí mi čas. Skoro denně totiž dojíždím k synovi a snaše, kteří momentálně potřebují moji pomoc. Zopakovala jsem si krmení novorozeňátka, přebalování a to ostatní, co takové miminko vyžaduje. Je to náročné a večer mne už nic kloudného nenapadá. Když se ale nedaří a na duši padne splín, vyřeší to zaručeně příroda...
Už dlouho jsem se chystala připravit med ze smrkových výhonků podle receptu blogerky Natty. Příprava je jednoduchá a ta nádherná vůně, která se při vaření line, no paráda!
Místo medu jsem sice vyrobila hustý sirup, ale i ten bude dobře sloužit proti kašli nebo jenom tak na mlsání.
Kopretiny máme ještě na zahradě a já je musím mít ve váze i když jejich "vůně" se nedá s vůní smrkového medu vůbec srovnat.
Před pár lety jsem dostala od syna v květináči malinký keřík, který jsem zasadila na zahradě. Dlouho se nedělo nic, až vloni mě, tentokrát už veliký keř, překvapil drobnými růžovými voňavými kvítky. Letos je zase o kus větší.
Včera jsem nakoukla ke Květě a ta mi připomněla, že i pivoňky se dají s úspěchem sušit. Vloni jsem sušení prošvihla, tak uvidíme, jestli se to letos podaří. Možná, že pivoňky jsou už příliš rozkvetlé.
Mateřídouška mi letos kvete poprvé. Pustila jsem se do sklizně. Mateřídouškový čaj je velmi lahodný...
Na zahrádce nemusí vždycky jenom všechno zářit. Trochu mě vylekala tato žabka, která se dokonale kryla s okolím.
Nakonec moje chlouba. Už druhou sezónu mi takhle krásně roste i kvete. Však už jí jde naproti kamarádka, tu jsem si pořídila vloni. Snad příští rok ukážu celý růžový, vlastně červený nebo rudý, tunel 
.
.
P.S. Omlouvám se, že nestíhám navštěvovat vaše blogy a když už někam zavítám, tak vynechám komentář, snad se to brzy zlepší.
Žádné komentáře:
Okomentovat