Po měsíci jsem opět tady. Dost dlouho jsem byla nemocná. Těch neduhů se na mne nalepilo opravdu hodně, od virózy po bolestivé klouby a já nevím co ještě. Viróza sice ustoupila, ale ostatní zůstalo a přidaly se další neduhy, ale beru to tak, že by mohlo být hůř ...
Měla jsem obavy, že propásnu to nejkrásnější z podzimu. Na zahradě máme listí sice dost, ale barvy ve volné přírodě ničím nenahradíš. V potu tváře jsem slezla pár kopců, ale můžu říct, že pohyb je život a trošku se mi ulevilo, hlavně na duši ...
Z lesa pěkně do tepla. Vánoční kaktusy se opět ukázaly v plné kráse. Letnění na zahradě jim, zdá se, prospělo.
Moc jsem se těšila, až si to okolo chalupy pěkně podzimně vyzdobím, ale opět to nějak přeletělo, doma nemám ani jeden letošní kaštan, pravidelná návštěva hukvaldské obory se nekonala. Musela jsem si vystačit s tím, co vyrostlo na zahradě.
Moje vděčné proutí ze psího vína a bleskově umotané univerzální věnečky.
Dušičkovou dekoraci jsem stihla na poslední chvíli. Snad teď, když máme dny kratší, bude do tvoření víc chuti. Vánoce se blíží, třeba začít s dárečky.
Žádné komentáře:
Okomentovat