Děkuji

Včera byl blogový "Den oceňování". Já sama jsem dostala ocenění hned několikrát. Docela mě to zaskočilo a musela jsem si dát malou pauzu, abych si to všechno uspořádala a mohla všem poděkovat

Toto ocenění přišlo od Květy, Alis, Jarmilky, Marušky a Ivanky

Toto ocenění mi poslala Lucka

Většina mých spřízněných blogů už stejná ocenění dostala, ale já vím ještě o některých, kteří si je určitě zaslouží

Obě ocenění posílám :

Mileně http://mipet.estranky.cz, za příjemné pokoukáníčko při návštěvě jejího kreativního blogu a také za naše přátelství na dálku, které trvá už celý rok a kterého si moc vážím

Romaně http://rrukodelka.blogspot.com/, která si konečně také blog založila, je to osůbka, ovládající mnoho rukodělných technik, ať jí ocenění slouží jako povzbuzení do další činnosti

Alence http://signoraa.blog.cz/ za příjemné počtení na jejím blogu, kam chodím moc ráda

Nadě http://denikceskebabicky.wordpress.com/, minulý rok nebyl pro ni moc veselý, koncem roku jí ale vyšla kniha, myslím, že si ocenění určitě zaslouží

A nakonec se pochlubím se speciální cenou od sovičky Mii

Ze všech těch ocenění, mám obrovskou radost. Myslím si ale, že si je zaslouží všichni, se kterými se na svých stránkách setkávám.

Překvapení

Když jsem se před dvěma lety začínala seznamovat s jinými blogy, žasla jsem jak se některým lidem daří v pěstování kaktusů. Nechtělo se mi vůbec věřit, že květy na jejich kaktusech jsou pravé. Když jsem se informovala, za jakých podmínek je možné něčeho takového docílit, zjistila jsem, že to není zase až tak složité. Jen podmínky dodržet a vytrvat.

Tento kaktus jsem dostala vloni, také jsem se s ním už na blogu pochlubila, tady je za oknem, ale celé léto strávil s ostatními kolegy ve skleníku, kde vykvetl ještě jednou

Do skleníku jsem dávala vloni kaktusy poprvé a mělo to svoje výsledky, vykvetl ještě jeden stejný, ale největší moje chlouba byl tento kaktus. Bohužel, květ se nerozvinul, ale už toto je pro mne dobrý výsledek mého snažení, snad příště..

Proč jsem ale nazvala svůj článek "Překvapení"? Když jsem totiž dnes zabrousila pohledem na poličku s přezimujícími kaktusy, spatřila jsem něco zvláštního

Po několika měsících bez vody na sebe upozornil třemi vybledlými kvítky, letošními! Vzala jsem ho na milost, odebrala od ostatních, kteří budou ještě pár týdnů odpočívat a postavila ho na parapet do kuchyně. Samozřejmě jsem mu dopřála trochu té vody.

Je to podivná zima

To je náš lýkovec, vyfocený minulý týden pod sněhovou peřinou, kde je té peřině dnes konec!

Praha II

Nedávno mi přišla e-mailem krásná prezentace obrázků Prahy, převážně podzimních, už z nich čišela trošku zima. Okamžitě jsem si vzpomněla na svůj cestovatelský archív a zjistila jsem, že mám v zásobě ještě pár fotek ze své podzimní cesty do Prahy. Fotky jsou pořízené na svátek Sv. Václava, t.j. 28. září loňského roku. Ten den bylo překrásné, skoro letní počasí a my jsme pomalu, spolu s davy turistů, sestupovali do podhradí...

Mám moc ráda pohled na malostranské střechy

Když jsem se více naklonila dolů, naskytl se mi takovýto pohled

Pohled na opačnou stranu

Strahovský klášter

Sličné turistky

Houslista

Miniaturní turisté

Stále sestupujeme

Čertovka

Karlův most

Nemám ráda davy, ale tady je to výjimka, baví mě pozorovat lidi. Je pravda, že kromě houslisty jsou ostatní fotky lidí pořízené náhodně, za pochodu tak, jako tato...

Andílci

Zátiší s deštníkem

Tenkrát nás zaujal vyhlídkový balón

To je konec dnešní procházky, v těchto místech jsme už trošku spěchali, proto jsou ty věže mírně nakřivo, já jsem ale dále fotila i za poklusu, kdo ví, kdy se sem opět vrátím...

Víkendové drátkování

Původně jsem měla v úmyslu, že v novém roce veškerý drátkovací "vercajk" schovám a budu se věnovat jiné ruční práci, jenže po zdárné výrobě vánočních zvonečků, které jsem do jednoho rozdala, tedy darovala, mi zbylo ještě pár lidiček, které bych chtěla obdarovat. Dlouho jsem rozmýšlela, ale nakonec jsem si řekla, že zvonky nemusí být jenom vánoční, ale mohou být ve zcela všedním pojetí a zvolila jsem šedý vázací zahradnický drátek a místo mašličky provázek a tak to dopadlo.

O víkendu přijela vnučka Natálka a trvala na tom, že to chce také zkusit. Nejdřív trénovala očka

V neděli už udrátkovala s mou pomocí také zvoneček

Aby těch zvonečků nebylo příliš, pustila jsem se do něčeho jiného

Je to vlastně zatím takový nedodělek

Zkusila jsem, jak by mu slušelo barevné očko, v tom případě ještě musím vyzkoumat, jak ho tam upevním

Omlouvám se za kvalitu fotek, ale drátek se moc špatně fotí

Kuře na zelí

Kuře na zelí není žádná novinka, dnes už se připravuje skoro v každé domácnosti s mnoha obměnami a nemusí to být ani kuře, může to být jakékoliv maso, vždycky to chutná výtečně. Moje kuře je ale speciální, protože je to kuře na mém vlastnoručně připraveném kysaném zelí, jehož konzumaci jsme slavnostně zahájili těsně před Vánocemi.

Tak to vypadalo v říjnu, loňského roku, viz. můj článek "Zelí"

A jak to dopadlo? Zelí ze stejného soudku, tentokrát už kysané, určené ke konzumaci

Hotový pokrm, zelí je ukryto na dně pekáče

Takhle to vypadalo na talíři

Dětská porce s přidáním vařených brambor

Pro ty, kteří ještě tu pochoutku nezkusili :

Dno pekáčku poklademe plátky anglické slaniny, u nás dnes nebyla, nahradila jsem ji kouskem sádla, je možno použít jakýkoliv tuk. Následuje kysané zelí. Na zelí položíme kousky kuřete, popřípadě jiný druh masa. Maso solím jenom z horní strany a to velmi málo, posypu grilovacím kořením a vložím do trouby. Peču asi 1/2 hodiny. Zelí s tukem "pustí" šťávu, kterou v průběhu pečení potírám maso. Mezi tím si připravím tenké plátky syrových brambor, kterými asi po 1/2 hodině pečení pokryju pekáček a dopékám. Celé pečení trvá asi 1 hodinu.

Dnes jsem na přání strávníků přidala na zelí ještě jednu velkou, na plátky nakrájenou cibuli a mezi maso pár plátků klobásy.

Poznámka :

Pokud se někomu zdá, že jídlo vypadá velmi kaloricky, potvrdím mu, že když se vyloučí nebo omezí tuk pod zelím, anglická i plátky brambor nahoře a jako příloha se použijí jenom vařené brambory, chuť se tím nezmění, všechnu tu dobrotu zařídí kysané zelí.

Vyzkoušejte, uvidíte.

Konečně se dočkali

Když jsem dnes zjistila, že používám loňský kalendář, který jsem si šikovně obrátila ( a život jde dál! ), seznala jsem, že by bylo záhodno vpravit se do nových kolejí a někde najít ten s novým letopočtem, zapsat do něj potřebné údaje, protože pro nás sklerotiky je to velmi důležitá pomůcka, ovšem pokud ho zase někam nezastrčíme, ale na to my máme doma kalendáře dva. Jeden v kuchyni, tzv. obecní a jeden mám já ve své "počítačové kanceláři ", tzv. můj. Protože máme kalendáře dva, mohla jsem je porovnat a ejhle, byl v nich rozdíl! Zatímco v obecním kalendáři se změnil jenom letopočet, v tom mém kalendáři se zdvojnásobil počet jmen.

Ke každému stávajícímu jménu přiblo jméno další, takže k dnešnímu Břetislavovi přibyla Břetislava, k Radovanovi Radovana, k Alici Alison, ke Slavomírovi Slávek. Hledám Helenu... Přidali mi tam Jelenu, žádná sláva! A tak Jakub má Timura, Viktor má Alinu, Gustav Elfridu, Miluše Nikodéma atd. Pavlovi naštěstí nechali jenom Petra....

Konečně se tedy držitelé nekalendářových jmen dočkali a už se těší, jak si konečně legálně oslaví svůj svátek, neboli jmeniny.

Ještě jedna ukázka, Irena má Ireneuse a Evženie Leonida... Je to celkem veselé čtení, dozvíte se zde i pár jmen o kterých jste do této chvíle neměli ani ponětí nebo jste neměli ani tušení, že se tato jména dávají dětem nebo je možná vlastní i starší osoby: Lars, Jasna, Vojen, Tekla, Natanael, Ivar, Selina, Orest, Odon, Renát, Milorad, Donika....

Více jmen na každý den! Schváleno Ústavem pro jazyk český

Až najdu nějakou Jelenu, krásně ten náš svátek oslavíme, už se těším

A nezapomeňte, že je ten letošní rok rokem přestupným, 29. 2. má svátek Horymír a Gorana !