Translate

25 května 2015

Bábovkování


Máme u nás jeden takový obchůdek se zahrádkářskými, chovatelskými a jinými potřebami, kam chodím nakupovat. Dlouho jsem odolávala zakoupení keramické formy na bábovku, která se mi moc líbila. Nakonec takové ty myšlenky, jako další krám do domácnosti, šly stranou a formu jsem si koupila. Dostala čestné místo na poličce nad stolem.


S pečením jsem musela začít brzy, abych zabránila řečem, že se nám opět v domácnosti usadila jedna "lapopraška" a také jsem musela slíbit, že za jednu novou formu na bábovku půjde z domu jedna stará...


A tak peču každý týden, abych formu zaběhla a aby nebyly řeči, protože doma sladké jím jenom já a protože mi to moc neprospívá, většinu bábovky daruji bližním mimo dům.
Také se přiznám, že si na předpisy moc nepotrpím a těsta střílím od pasu. Tentokrát jsem ale udělala výjimku a na internetu si opatřila recept na jedno bábovkové univerzální hrníčkové těsto.
Zde je :

2 hrníčky polohrubé mouky
1 prášek do pečiva
1 hrníček mletého cukru ( dávám méně )
1 vanillínový cukr
1 hrníček mléka
1/2 hrníčku oleje
2 vejce

Přestože se bábovky zdají stejné, není tomu tak. Do první jsem přimíchala barevné kostičky kandovaného ovoce, do druhé umleté vlašské ořechy, do jiné ořechy a sušené brusinky, naložené v rumu, atd. Může se přidat, kakao, kokos, čokoládové čočky, fantazii se meze nekladou. Těsto, jak už jsem napsala, je univerzální a velmi chutné.


Stará bábovková forma sice půjde z domu, ale jenom do zahrady. Mám s ní velké plány, pokud se mi podaří, určitě se pochlubím.






19 května 2015

Jarní Hukvaldy

Když se u nás, na jaře, řekne Hukvaldy, každý si vybaví kvetoucí kaštany. Také se tam za nimi sjíždí spousta lidí, hlavně o víkendu. Tak to já teď už nemusím a jsem moc ráda, protože davy nesnáším. Zato když třeba v úterý ráno vcházím do obory, která je tichá a je slyšet jenom cvrkot ptáčků, jsem na vrcholu blaha.


Hned na začátku obory se většinou naskytne pohled na stádečko daňků.


Protože se nacházíme v oboře a jdeme po naučné stezce, setkáme se s mnoha cedulemi a nápisy. Tentokrát mne upoutala "kniha" připevněná na stromě. Ona už je tu dlouho ale někam se časem ztratil text. Letos nastala náprava, jenom místo autora textu : Lesů České rerpubliky jsou podepsány Biskupské lesy, holt změna je život...


Jdeme dál ! Tento podivný strom jsem už na blogu několikrát ukazovala. Je jeden, má tři nohy a je to lípa.


Hukvaldy bez Janáčkovy lišky Bystroušky si málokdo dovede představit, takže i zde je malá zastávka nutná.


Od lišky k osmi památným bukům a jejich kořenům, tady si každý fotograf přijde na své, jenom to dopolední sluníčko focení moc nepřeje.


Jsme nahoře, před hradem a kocháme se překrásnou vyhlídkou na Palkovické hůrky, pochvalujeme si slunečné počasí a pozorujeme s účastí pána na vedlejší lavičce, jak se dusí kašlem, způsobeným "vůní" hlohu, kterého je tu všude plno.


Ještě jsme nakoukli za hradní bránu, dovnitř nepůjdeme, takhle nám to stačí.


Na kaštany bych málem zapomněla! Tady jsou a všude kolem.


Že jsou opravdu všude dokazuje tento výhonek, který vyrůstá ze starého kořene.


Rostlinka se jmenuje áron karpatský a také kvůli ní na Hukvaldy jezdím.








Tak snad se zase na podzim sem vrátím, ale možná, že ještě dřív. Vloni jsem tu byla i o prázdninách s vnučkami. Je tady hodně k vidění po celý rok.

06 května 2015

Jaro nejsou jenom kytičky

Že jaro nepatří jenom kytičkám, to jsem poznala minulý týden při vycházkách do přírody a hned se musím pochlubit tímto fotoúlovkem. Žabičku objevila naše Ivetka ve vodě, v hluboké koleji po traktoru.


Ani jsme nedýchali, abychom ji nepoplašili.


Našel se jeden dobrovolník, který vlezl do bláta a žabičku chytil tak, abychom si ji mohli prohlédnout a samozřejmě vyfotit ze všech stran.


Žabka byla velmi čiperná, ale nakonec se uklidnila a vydala se na cestu do fialového neznáma...


Zvířátka máme rádi, proto jsme ji nakonec vrátili tam, odkud přišla. Nejdříve jsme ale prozkoumali, jestli to není zakletý princ, či princezna. Na nic jsme nepřišli, ale kdo ví...

Doma jsem prostudovala jednu chytrou knihu, kde všechno ukazovalo na rosničku. Já se přiznám, že jsem rosničku viděla pouze ve filmu, na žebříku v láhvi od okurek, na vlastní oči nikdy a to už něco pamatuji! Měli jsme velké štěstí.





Podzimní pozdrav z Beskyd

  Od mého posledního článku uběhlo hodně času. Čápi dávno odletěli, na zahrádce odkvétají poslední kytičky, ořech už je úplně holý, letos be...